Postpoliomyelitický syndrom

Postpoliomyelitický syndrom - léčba, rady, doporučení

MUDr. Eva Přibylová, MUDr. Hana Opravilová

Postpoliomyelitický syndrom je soubor specifických pozdních příznaků zhoršováni zdravotního stavu u lidí, kteří prodělali poliomyelitidu. Odborné práce o tzv. „pozdních následcích poliomyelitidy" - „postpoliomyelitickém syndromu" (PPS) se objevují asi od roku 1980. Mezinárodni klasifikace nemocí uvádí „následky poliomyelitidy" pod číslem B91.

Příznaky PPS začínají po 25 a více letech od akutního onemocnění. Zahrnují zvýšenou únavnost, svalovou nebo i celkovou slabost, bolestí kloubů a svalů, křeče a drobné záškuby svalů končetin a trupu, zhoršeni deformit, celkové zhoršení pohybových schopnosti. Dále je zvýšená citlivost k prochladnutí, poruchy dýchání, polykání, poruchy spánku, otoky, řídnutí kostí. Ne všechny potíže, kterých přibývá nejen v souvislosti s postižením, ale i s věkem, lze řadit do PPS. Je nutno vyloučit jiná onemocnění (interní, neurologická, ortopedická, ..), která se mohou na zhoršováni stavu podílet

Léčení PPS.

Léčba příčiny příznaků PPS neexistuje. Používají se léky tzv. symptomatické, ovlivňující jednotlivé potíže, např. analgetika, vitaminy, léky zlepšující nervověsvalový přenos, vasodilatancia. Snahou je zabránit plnému rozvoji PPS nebo jeho vývoj alespoň zpomalil. Při potížích PPS je nutná změna životního stylu, nepřemáhat únavu, slabost, bolest, vyležet horečnatá onemocněni.

Únava, bolestí ve svalech a kloubech se ovlivňuji velmi obtížně. Je nutné upravit životosprávu, stravovací návyky, omezit aktivity, častěji odpočívat i během dne. Rozdělit dovolenou do více etap v průběhu roku. Naučit se relaxovat, byť i krátkodobě, s využitím relaxačního účinku výdechu na kosterní svalstvo. Pomáhá aplikace tepla (parafín, zábaly), teplé koupele, uhličitá koupel (doma - 1 malá lahvička jedlé sody na vanu vody). Úlevu přinášejí masáže, měkké techniky. Cvičení má být lehké, bez odporu, vhodné je nenáročné isometrické cvičeni. Zvláštní pozornost věnovat trupovému svalstvu, které je nejvíce zatížené. Důležitá pro páteř, cévy a klouby je poloha ve spánku. Nejideálnější pro pohybový a kardiovaskulární aparát je plávání. Vhodná je magnetoterapie, pro krátkodobý efekt není vhodná elektroléčba. Je vhodné včas začít používat podpůrné prostředky (ortézy, hole, automobil...).

Z léků se nejčastěji užívají analgetika, nesteroidní antirevmatika. Podpůrně působí vitamíny AD, B, D forte, E, 2x ročně kůra ATP a kokarboxylásy, L karnitin 2-4 g/den. Svary jsou enormně citlivé na chlad, je nutné chránit se před prochladnutím, jinak hrozí v zimě pády i bez uklouznutí. Nejsou příliš vhodné studené obklady u poúrazových stavů. Ke zlepšení prokrvení se používají vasodilatancia.

Častým příznakem jsou poruchy spánku. Mnohdy lépe než léky pomohou rostlinné preparáty, event. v kombinaci s akupresurou. U pacientů s postižením dechových svalů a při spánkové apnoi (chvilková zástava dechu) lze doporučit včasné využívám umělé ventilace - respirátor.

Ve vyšším věku, zejména v kombinaci s menší pohyblivostí, dochází k odvápňování kostry, hrozí nebezpečí zlomenin. Je třeba zvýšit přísun vápníku, hořčíku a dalších minerálů v potravě (obiloviny, vláknina, kakao, ořechy, sýry, tvaroh...). Vhodné je občas přidat Calcium eff. 1 tbl. těsně před spaním, pro jeho ukládám do kostí je vhodné nárazové podávám vitamínu D forte.

Nepříznivý dopad pro postižené PPS má zrušení polio poraden, kde pracovali stabilní lékaři se znalostí problematiky poliomyelitidy a jejich následků. Právě nyní, kdy se u většiny postižených objevuji příznaky PPS, bychom tyto ambulance potřebovali. V současné době se z pochopitelných důvodů (nevyskytují se akutní onemocnění) již málo lékařů specializuje na studium následků polia, lékařská veřejnost je málo informovaná. Doporučujeme vybrat si „toho svého" praktického lékaře, ale i odborníka (neurologa nebo rehabilitačního lékaře), a ty pak seznamovat s odbornými články o PPS, které vycházejí ve Zpravodaji Asociace polio, upozornit na knihovnu AP, sdělit internetovou adresu - www.polio.cz. Budou-li ošetřující lékaři lépe informování o některých specifických zdravotních problémech spojených s PPS, pochopi lépe stesky a potřeby pacienta, budou se více zamýšlet nad správnou volbou léků. Praktický lékař a odborník vypisují návrhy na lázeňskou léčbu, kterou je vhodné absolvovat alespoň 1x ročně.

Před operací nebo vyšetřením v celkové či místní narkóze je potřeba upozornit na prodělanou poliomyelitidu. Doporučujeme seznámit lékaře s článkem Jak předcházet kompli kacím po chirurgických zákrocích u polio myelitiků ze Zpravodaje AP 3-4 /2000, str.29-32. V článku jsou podrobně popsány odlišnosti pacienta po prodělané polio, doporučeni jak postupovat v předoperační přípravě, při narkóze a v pooperační péči.

V zásadě platí, že tito pacienti jsou více citliví k anestetikům. Narkóza u nervosvalových chorob může vyvolat abnormální reakce (kardiologické potíže, myotonický syndrom, pooperační dechovou nedostatečnost - bylo pozorováno po succinylcholinu i po inhalačních anestetíkách např. Halotanu, prodloužený a hlubší sedativní účinek po běžné dávce Diazepamu, několikadenní útlum může vyvolat i Pentotal i.v..... ). Pacienti s dýchacími problémy mohou mít potíže s vydýcháním plynných anestetik. Zvolená dávka anestetíka musí být vždy individuální, dle obecných zásad, ale s přihlédnutím k rozsahu postižení poliem. Obstřiky páteře jsou vhodné, ale nutno dát pozor, aby nebyla zasažena nervová vlákna pro pohyb. Nevhodné jsou ambulantní výkony spojené s narkózou s ohledem na možnou zvýšenou potřebu pooperační péče. Po operaci v narkóze mohou nastat potíže např. bolesti z nesprávné polohy na operačním stole, potíže s vyprazdňováním stolice (citlivost k atropinu), sklon k prochlazeni, větší citlivost na bolest, snížená pooperační mobilita (schopnost pohybu).

V následující  odk azu  jsou symbolicky uvedeny skupiny častěji používaných léků, které jsou rozdělené na vhodné a nevhodné (při dlouhodobém užívání) pro postižené PPS. Je třeba volit lék s co nejmenšími vedlejšími účinky, které by mohly zhoršit zdravotní stav. Nedoporučuje se užívat léky, které zvyšuji únavu, zpomaluji nebo blokují přenos nervových vzruchů v oblasti nervosvalového spojení, jejichž dlouhodobé užívání podporuje nežádoucí uvolnění svalů a vazů v oblastech nosných kloubů (kolena, kyčle), což může vést ke zhoršování bolestí příp. deformit a vzniku bludného kruhu.

Vzhledem ke složitostí popisované problematiky je vždy nutný individuální přístup. Pokud si léky opatřujete sami, doporučujeme poradit se s ošetřujícím lékařem.


Kontakt

Sekretariát

Jaroslava Šebestová
Jabloňová 2891/2
106 00 Praha 10


Mobil: 728 119 174


Štítky

  1. EPU

Asociace polio

IČO

00570656

DIČ

CZ00570656

Bankovní spojení 

Česká spořitelna, a.s., oblastní pobočka Praha 4

Číslo účtu 

80413349/0800


Sídlo Asociace

Sídlo Asociace

Jabloňová 2891, 10600 Praha 10

Více

—————